Uzávěrka k poslednímu (dni v měsíci) – červenec 2020

Ze života

S mírným zpožděním se opět stručně ohlédnu za uplynulým měsícem. V červenci se rozběhly ty opravdové prázdniny a turistické destinace v republice se plnily, plnily a plnily, až se většinou naplnily a mnohde přeplnily. Je to logické, výjezdový turistický ruch je podstatně menší než roky předtím a kdo by seděl doma, pokud nemusí. Na Sněžku fronta, Šumava opět plnější, i když už jsme si léta předtím mysleli, že víc to nejde. Odvážlivci a CK dobrodruzi se vydali, kam koronavirový letový řád dovolil, žlutý expres vyvážel našince k Jadranu, a čekali jsme, jak v destinacích přivítají hosty s přibalenými rouškami. Bude levněji? Nebo snad všude podraží, aby dohnali ztráty? Zaujala mě na síti sdílená drahota kdesi v Turecku, hájená místním činovníkem ve smyslu: „Vyždímejte z těch turistů, co to jde.“ V určitém slova smyslu to samozřejmě platí i v klidnějších dobách, stačilo se projít po centru našeho hlavního města, kde se cupovaly kapsy turistů o stošest vždycky. Jinde po světě tomu není jinak, cestujete-li s davem, strkáte si do kapsy vysavač všude. Díky kurzu koruny to ale mnozí turisté u nás vůbec nepociťovali, pokud je zrovna neobral zdivočelý taxikář svým taxametrem, opatřeným pověstným turbem, nebo pouliční vekslák s falešnými korunami. U nás si teď naopak návštěvníci Prahy užívají centrum za ceny přiblížené místním a bez davů cizinců znaveně se ploužících uličkami. Kupodivu všudypřítomné trdlo asi přežije vše, i koronavirus. Jestlipak ho tolik – ochutnaného a nedojedeného – skončí v odpadkových koších i po českých, moravských a slezských turistech jako po cizincích?

Pauzu vynucenou necestováním při jarním covidovém šílenství chtějí leckde využít různě. Například v Amsterdamu zaznělo, že turistiku chtějí restartovat kvalitativně výše, rozuměj především bez pověstných coffeeshopů a čtvrti červených luceren. Ideálně především pro návštěvníky výstav a koncertů, když to přeženu.

(Více se můžete dočíst třeba zde.)

Tak sbohem, Amsterdame, sejdeme se u Rembrandtovy Noční hlídky, zavzpomínáme na staré dobré časy a zazpíváme si o městě aspoň divokou písničku Jacquese Brela.

Abych nezapomněl ani na několikrát zmiňovaný koronavirus: zmatky a nejasnosti pokračovaly: nakažených (zavirovaných) přibývalo a mejdan v jednom pražském klubu přinesl i pro úplné ignoranty nové ponaučení: PIJTE VŽDY JEN ZE SVÉHO BRČKA! Pokud vám připadá divné to připomínat, jste v pořádku. Brčko v baru není dýmka míru. Bohužel, virus a testy si nevybírají a díky výskytu a následným karanténám se rozsypalo – vedle mnoha jiného – i několik letních přípravných hokejových zápasů, na které jsme se mnozí těšili. Ale o rušení akcí bude ještě pár slov níže.

O černé jen dobře a s velkým písmenem?

V červenci jsme i nadále sledovali černé divadlo a dehonestaci policie, které ze Spojených států mnozí „aktivisté“ exportují i dál do světa. Tak abychom měli mezi sebou jasno: záleží na každém životě, čili #alllivesmatter a není třeba před nikým klekat, pokud to nemáte spojené s vírou v něco podstatně vyššího, než je něčí barva a povykování. Policajti, vzchopte se! Aniž bych se této „afroamerické“ černé volební kampani chtěl dále věnovat, vrtá mi hlavou, kam až to dojde. Je libo trochu absurdity? Tady je: Půjde ještě v prezidentských volbách o Bílý dům (The White House)?

Nebo už bude muset další prezident vstoupit do The Black House? Nebo otevře dveře The Black&White House?

Nechme občanům USA, co jejich jest, snad si s tím poradí bez dalších obětí na životech, historii, umění a na sebevědomí všech barev. Každopádně je třeba být obezřetný, export/import blbosti a zákeřné – a nejspíše i řízené a placené – manipulace probíhá všemi směry.

Trochu z oboru

Naděje promotérů dostává v červenci opět přes prsty a v Ostravě by o tom mohli vyprávět. Zmatky v nařízeních a instrukcích pokračují, úřady se dohadují mezi sebou, oblíbená statistika „nakažení – úmrtí – vyléčení“ stále plní titulní stránky a na mapě vzniká jakýsi podivný ministersko-hygienický semaforek. Jenže na tomhle pořadatelském kolejišti pracuje a je něm závislých hodně přes sto tisíc lidí. Děláme v marketingu a event marketingu, co umíme a co je třeba (viz např. profesní iniciativa a metodika nocovid.cz) a chceme, aby se i s tímto oborem počítalo jako s každým jiným. Na zodpovědně organizovaných akcích pít z jednoho brčka nehodláme. A tak hledíme do předprodejních vstupenkových systémů a kalendářů se stále většími obavami, i když jsme zarputilí optimisté.

A tradiční terapie na tento měsíc?

Film „Cirkus bude“, pěkná trefná ukázka zde: