Rok 2021 a event marketing: potřebujeme ještě hlediště a tribuny?

1. díl poznámek k vývoji event marketingu

Jedním z oborů, který vlivem pandemie COVID-19 dostal zdrcující ránu byl event marketing, zjednodušeně však pořádání jakýchkoli veřejných či uzavřených akcí pro více osob. Koncerty, divadelní představení, festivaly, sportovní události, firemní akce, konference, prezentace, výstavy, ochutnávky, veletrhy. Říká vám to po roce ještě něco? Doufám, že ano. Co však mohou pořadatelé i návštěvníci očekávat? Jsou přenosy bez diváků a virtuální či hybridní akce spásou? V čem jsou vlastně jiné? Tomu všemu se v následujících poznámkách na počátku dubna budu věnovat.

Kam směřuje event marketing následkem Covid-19?

Pojmenujme si všechny výše uvedené formáty akcí jednoduše pod eventy, akce, události. A určitě i ty další, které jsem nevyjmenoval, samozřejmě. Tzv. pandemie a hlavně reakce státních autorit zdrtila nejenom tento obor a jeho aktéry. Také jeho cílové skupiny – diváky, hosty, fanoušky – proměnila v držitele vstupenek na přeložené akce nebo voucherů na akce jiné. A také na diváky u televizí, počítačů nebo s mobilem či tabletem v ruce. Přestože mnozí doufáme a snad ještě i věříme v návrat „normálu” jako před vypuknutím této globální události, musíme si přiznat, že přinejmenším v dohledných měsících (letech?) bude pořádání akcí tak, jak jsme byli před únorem 2020 zvyklí, zásadně ovlivněno. Čím? Přinejmenším těmito vlivy:

10 klíčových vlivů na budoucnost eventů

1. Přítomnost, nepřítomnost či latentní přítomnost rizika nákazy (jakékoli) včetně mediálních interpretací či manipulací dané situace.
   
2. Restrikce státu, regionů, zdravotnických institucí či jiných autorit moci.
   
3. Potřeby, vůle a energie investorů akcí či pořadatelů (firmy, promotéři, sportovní kluby, umělecké instituce apod.), včetně jejich ekonomických možností.
   
4. Potřeby, poptávka a ochota aktérů akcí (umělci, odborníci, sportovci, řečníci atd.).
   
5. Poptávka cílových skupin (diváci, fanoušci, účastníci, hosté, klienti, zákazníci…), včetně faktorů, které ji ovlivňují (nejenom emoce či nákupní potřeby, ale zde především schopnost nákupu a překonání strachu z účasti), viz následující body.
   
6. Ekonomické možnosti cílových skupin (vždy v oborové tržní souvislosti – poptávce po produktu i schopností koupit si účast na placené akci).
   
7. Strach a obavy o zdraví a život z účasti na akcích.
   
8. Neochota akceptovat a dodržovat bezpečnostní omezení (roušky, testy nebo dokonce očkování či jiná omezení).
   
9. Míra přijetí a uspokojení všech aktérů („hlediště i jeviště“) formami akcí bez osobní účasti „z pohodlí domova” – streamy, záznamy, přenosy, virtuální a hybridní akce.
   
10. Technologickým vývojem forem a kreativních možností hybridních akcí a nabídkou jejich zapojení aktérů i publika, tedy opět „hlediště i jeviště“ a třetích osob, například marketingových partnerů, médií, sponzorů apod.

Napadá vás ještě něco jiného, co je třeba vzít do úvahy? Napište do komentářů.

Jak z uvedeného – a především z posledních dvou bodů – vyplývá, uplynulý rok přinesl mimořádný rozvoj technologií i formátů akcí bez diváků nebo s jejich výrazně omezeným počtem. Digitální platformy, rozhraní, technologické a další prvky vedly k raketovému nástupu nejenom streamů, ale především virtuálních akcí. A nejde samozřejmě jen o týmové porady, konzultace či výuku na MS Teams. Nejde také pouze o webináře, instruktážní videa, streamované koncerty či jiné live videa na sociálních sítích. Jde o firemní akce, prezentace, show apod. To vše ideálně se zapojením hostů, publika, klientů, zákazníků…

Co je třeba vědět o hybridních akcích a jak je nachystat co nejlépe? V čem jsou jiné?

Inspiraci najdete v příštím díle 4. 4. 2021.

© Václav Dančo, 2021